Počátky hlavního města Malého Lošinje sahají do 12. století, kdy na ostrov Lošinj přišlo dvanáct chorvatských rodin, které se usadily ve východní části zátoky Sv. Martin. Dnes je Sv. Martin malý rybářský přístav umístěný nedaleko turistického letoviska Zagazinjine, se dvěmi restauracemi a jednou kavárnou, potápěčským střediskem a také komerčními kotvišti pro nafukovací čluny a jachty na vnějších bójkách. Nedaleko od zátoky se nachází malá oblázková pláž Bojčić pokrytá hustým borovicovým lesem, který dosahuje až k samotnému moři. Na pláži Bojčić je sprcha, odpadkové koše a několik přírodně rovných částí vhodných k lenošení pod hustými borovicemi. Ideální pláž pro rodiny s malými dětmi. Od zátoky Sv. Martin až do zátoky Kadin vede kilometrová cestička okolo moře. Nedaleko centra města, ideální místo pro malé děti. Když se rozezní zvuky moře a hlasy ptáků, budete se cítit jako v ráji. Jakmile se podíváte na písek, který se vám ovinul kolem nohou, jakmile lehký větřík zafouká zatímco si hrajete s dětmi, ruch zmizí. Na tomto místě najdete nové sny a dopřejete si sladký odpočinek. Nedaleko zátoky Sunčane pod hotelem Vespera se nachází překrásná oblázková pláž Borik. Je umístěna směrem k západu a celý den na ni svítí slunce. Z jedné i z druhé strany zátoky jsou ploché skály pro opalování. Pláž Borik je mělká s pozvolným vstupem do moře, což je vhodné pro rodiny s malými dětmi. V dálce směrem k západu je vidět obydlený písečný ostrov Susak. V bezprostřední blízkosti pláže Borik je nudistická pláž (FKK).

V zálivu Rovenska je na vnitřní straně přístavu umístěna stejnojmenná oblázková pláž. Doporučujeme ji všem věkovým kategoriím. Vstup do moře je snadný a lehký, díky "mohutnému" stínu borovicového lesa jde o oblíbené letovisko pro rodiny s malými dětmi. Na pláži je WC, plážový bar a restaurace, během sezony i hřiště na vodní pólo. V zátoce, která získala své jméno po bouři, jež "rve" pobřeží nemilosrdnou silou, je umístěna rybářská část Velkého Lošinje. Velkološinjská bílá ryba konzervovaná v želatině, tzv. "želadija", byla velmi ceněna v Benátkách v 17. a 18. století a platila se zlaťáky. Jelikož tehdejší předpisy počet rybářských povolení mezovaly, získávali rybáři svá místa pro rybaření v loterii (tzv. pošte) každý rok tak, jak komu přálo štěstí. Úlovek musela stejně jako všechny ostatní lodní náklady nejprve zkontrolovat námořně-zdravotní služba, což se platilo nejlepšími kousky ryby, které se dostali k osorským vlastníkům a to až do pádu mljetské republiky na konci 18. století.